ČLÁNKY
Glukoza a výkon
Hodně lidí si myslí, že když chtějí zhubnout pomocí sportu, neměli by před výkonem moc jíst aby tělo spalovalo tukové zásoby a nikoliv energii přijatou v jídle. To je ale velký omyl. Primární zdroj energie pro svalovou činnost jsou sacharidy. Ostatní zdroje energie se metabolizují sice také, ale v menším poměru. Tento poměr ovlivňuje to, jak jíme (množství, bilance jednotlivých makroživin apod.) a dále to, jak se hýbeme (aerobní / anaerobní zatížení, adaptace těla na sport apod.).
Pokud se člověk nenají sacharidů, tak ať má na sobě tuků kolik chce, jeho tělo je nedokáže využít jako zdroj energie. Ne nadarmo se říká, že tuky se spalují v ohni sacharidů. Funguje to tak, že když se člověk nají dostatku sacharidů, tělo tento zdroj začne využívat na výkon a s postupným snižováním glykogenu se jako zdroj u aerobního zatížení začínají využívat tuky. Nastartování tukového metabolizmu není bez sacharidů možné. Takže i když většina lidí na sobě nosí zásoby tuku, které by vystačili na uběhnutí maratónu, bohužel to není při sacharidovém omezení reálné.
Tady je jeden případ, kdy člověk nebral tyto informace v potaz a jak to dopadlo.
Jednou v zimě jsem byl na týdenním pobytu v Hrubém Jeseníku s holčinou, která chtěla hubnout. Ten den jsme se vydali na výstup na horu jménem Šerák (1351 m n. m.), celá trasa měla asi 20 km, převýšení při výstupu 919 m. Michaela se ráno nasnídala, avšak po zbytek dne už nic nejedla v domnění, že když nebude tělu dodávat energii, tak tělo bude jako zdroj energie využívat tuky a ona je spálí. Jak jsem psal výše tahle to fungovat nemůže. Vzhledem k náročnosti akce by potřebovala mnohem více sacharidů, než jen ze snídaně.
Výstup jsme zvládli celkem v pořádku i přesto, že byl dosti obtížný. Když jsme se blížili k vrcholu, tak stezka, na jejímž povrchu byla neporušená ledová krusta napovídala, že tudy neprošla živá noha několik týdnů. Není se čemu divit, pár set metrů před vrcholem bylo už tolik sněhu, že jsme se bořili po pás. Udělat každý krok bylo energeticky značně náročné, nemluvě o tom, že tělo v takové zimě potřebuje topit.
Sestup byl mnohem jednodušší, ale tou dobou už musela být Michaela ve značném energetickém deficitu. A kousek hořké čokolády v údolí to nemohl spravit. Když jsme se vrátili na ubytovnu, tak svalový glykogen musel být už na své dolní hranici a jaterní na tom nemohl být o moc lépe. Bohužel ani tam nebyla ochotna doplnit sacharidové zásoby v domnění, že tak bude lépe hubnout tuky. Nakonec to dopadlo tak, že když už i mozku začala docházet glukóza, tak odmítal fungovat a Michaela začala ztrácet vědomí. Pud sebezáchovy je však silnější než touha po hubnutí, a tak si dala poctivou porci hořké čokolády, která zajistila vzestup glukózy a vědomí se vrátilo k normálu.
Takže určitě nic takového nedoporučuji zkoušet nehledě na to, že v takovémto případě nemůžete zhubnout. Nedostatek energie z jídla je totiž naopak impuls pro tělo, aby si své tukové zásoby šetřilo na další období strádání.
Při sportu tedy jezte dostatek sacharidů, je to nutné pro optimální výkon a fungování tělesných funkcí.