ČLÁNKY
Děti, ani manžel by zdravou stravu nejedli
V podvědomí lidí stále je, že zdravá strava není dobrá. Nejspíš si lidé myslí a domnívají se, že zdravá strava jsou jen klíčky, vločky, a že křoupeme pořád a jen mrkev a jablko. Můžu Vás zcela ujistit, že tomu tak není. Mám doma tři chlapy, a rozhodně by mě doma neprošla denní konzumace mrkve, fazolí, semínek a kdejakých vloček a sušených plodů.
Naopak mě přijde a potvrzuje to i mé vánoční cukroví, které je pravda není tak barevné a lákavé jako jiné vánoční cukroví třpytící se nejrůznějšími barevnými kuličkami, polevami všemožných barev, posypané moučkovým cukrem, ale mé cukrové je prostě tmavší, hnědé barvy, ale zmizí mnohem rychleji ze stolu, než cukroví barevné. A právě to je důkazem toho, že je mnohem příjemnější chuťově, člověk se necítí tak sytý a přeplácaný a mnohdy si uzobne jeden, dva kousky a bohatě mu to stačí.
A tak je to i s ostatním vařením. Naopak celozrnná bageta je mnohem chutnější než vyschlý „bílý“ rohlík. Také doma pečeme kuře, připravujeme rajskou omáčku, špenát, děláme nejrůznější zeleninové placičky, krůtí a králičí maso na několik způsobů, a rozhodně nikdo nikdy neměl pocit, opět zdůrazňuji i návštěvy, že by to nebylo dobré. Naopak mnohem více vynikají chutě dané potraviny, takže když vařím špenát, jde tam cítit chuť špenátu. Když jím špenát jinde, cítím chuť česneku. Když si dám v nějaké restauraci nějaké maso s bylinkovým přelivem, necítím ani chuť masa, ani bylinek, ale bohužel cítím pouze a jen sůl.
Lidé už kolikrát neznají ani chuť té dané potraviny, vše je přesolené nebo přeslazené. Takže když manželovi a dětem přichystáte květákové placičky s bramborem vařeným ve slupce, s nějakým domácím dresinkem, nemyslím si, že by takovou dobrotu hodil manžel nebo děti nějaké ženě tzv. „na hlavu“.
Nebojte se zavést změnu na rodinný talíř, a když jim to neřeknete, věřte tomu, že to ani nepoznají.
Myslíte si, že zdravá strava je drahá? Omyl!
Co je v dnešní době levné nebo drahé, o tom bychom mohli polemizovat a bez pochyby na to každý z nás bude mít jiný názor a to podle toho, jak jsme zvyklí vařit, z jakých potravin si vybíráme, jak moc jídlo vyhazujeme a nedojídáme a také každý z nás má jiný finanční rozpočet. Toto všechno jsou faktory ovlivňující náš postoj k dané věci.
Co ale převážná většina národu konzumuje? Ráno si dají dva, tři bílé rohlíky s nutellou, a kávu k tomu, za hodinu dostávají hlad, následuje koblížek zakoupený po cestě do práce v nejbližší pekárně, nejméně v počtu dva kusy. Za další hodinu je tady už opět hlad, takže si někdo možná dá nějaké ovoce, pak následuje oběd, rozvařené těstoviny s nějakou omáčkou, maso hledáme někdy velmi těžko, pak odpolední kávička s dezertem, celé odpoledne už není pak čas na nic, a večer pak hlady člověk šilhá a proto Vás mozek navádí směrem k čokoládě a potom do lednice, kde ji vyluxujete, jak jen to jde. Když se nad tím zamyslíte, pominu nyní skladbu jídla během celého dne, tak takový dezert, koblížek, ani nutella nejsou levnou záležitostí a kolik toho musíte sníst, abyste byli „najezení“? Poměrně hodně.
Kdybyste si místo bílého rohlíku dali celozrnné pečivo, které je mimo jiné mnohem chutnější, cena je stejná jako dva bílé rohlíky, s tím, že celozrnné pečivo obsahuje mnohem více minerálních látek, vlákniny a dalších tělu prospěšných látek. Namažete si na něj pomazánku postavenou na tvarohovém základu, a k tomu nějaký kousek čerstvé zeleniny, tak Vás to rozhodně nevyjde dráž než snídaně a ještě s koblížky zakoupených po cestě. Po takové snídani rozhodně nebudete mít za hodinu hlad.
Místo odpoledního dezertu, si raději kupte raw tyčinku, nebo např. kefír pokud cestujete a nemáte čas uzobávat nějaké saláty z mističek. Kefír mj. stojí 15Kč, a kolik stojí dezert s kávičkou?
Jednou jsem si počítala celý můj den, co jím, přepočítávala jsem to na jídlo typické pro náš národ a výsledek? Naprosto finančně stejné a vyrovnané. Ano, jeden a velký podstatný rozdíl tam ale byl a tím je přidaná hodnota vitamínů, minerálních látek, vlákniny, zdravých tuků, a mnohem méně éček, soli a jednoduchých cukrů. Takže v tom nikdo nemůže vidět jako nepřekonatelnou překážku a tím jsou peníze. A o tom, co si každý z nás představí pod pojmem zdravá strava se dá také rozvíjet poměrně dlouhá diskuze, ale o tom třeba příště.
Stres, jako tichý zabiják
Stres. V dnešní době velmi často používané slovo už i v pubertálním období. Čelíme mu po celý život, bez ohledu na to, zda jsme manažeři nebo na jakékoliv vysoké pozici, nebo jejich podřízení. Spíše než zodpovědná pozice, občasné přesčasy nebo vysoké nasazení nejen v práci, nás pak ubíjí bezvýchodnost situace. Permanentní úzkost se pak podepíše na našem zdraví. Seznam nemocí, které má tento tichý zabiják na svědomí, je téměř nekonečný a po čase se začne prostě projevovat tzv. psychosomatické symptomy. Najde se v něm obyčejná rýma, obezita, migrény, infarkt, deprese, neplodnost, ale i rakovina. Stres nám ordinuje délku života. Poškozuje totiž i DNA. Tato neúprosná realita nedá spát vědcům, kteří proti stresu hledají účinný lék.
Těžko najdete univerzálnějšího syčáka než je právě stres. Podle Americké psychologické asociace má na svědomí více než 60% druhů všech lidských nemocí a jeho působení na člověka krásně přirovnávají k houslově struně, tj. je-li natažená málo, hudba zní tlumeně a nevýrazně. Pokud moc, zní nepříjemně a struna může prasknout. Stres může být buď „polibkem smrti“ nebo „kořením života“, komentují odborníci jeho vliv a naznačují, že sám o sobě nemusí být vždy škodlivý, je totiž záležitostí chemie, kdy se do těla vyplaví větší množství hormonů. Ty v daný okamžik fungují jako jakýsi pohotovostní záchranný systém.
V rámci našeho školení se dozvíte, jak se stresem pracovat, jak jej odbourávat a jak se mu vyvarovávat v co největší míře.
Zdroj: Téma 45/2016